14.07.16 Objevování neobjeveného - procházka k řece - Fotky! - Moc fotek

Hola!

včera jsem měla od 11 volno. Holky jeli k babidědovi, tak jsem měla chvilku pro sebe. Co bych mohla podniknout?

Nikdy jsem nešla k řece , přece. Ačkoliv madriďané se smáli a říkali, že tam nic není, mojí zvědavost to neukojilo. Ani jsem to moc nenaplánovala, prostě jsem si řekla, že půjdu tady ulicí dolů, dokud někam nedojdu. A tak se stalo. Na Lagazpi na mne nadával nějakej dědek hrubou španělštinou, tak jsem to vyřešila italským gestem a šla dál. Po levé straně jsem najednou měla obrovskou budovu, která mě zaujala na tolik, že jsem prošla bránou, abych si to prohlídla. Zároveň jsem doufala, že tam bude zkratka k řece!


Rozklidni a čti dál!




Matadero Madrid je nyní kulturní centrum všeho druhu. Stavba pochází z roku 1911 a tehdy sloužila jako jatka. Nyní se zde setkává veškeré umění jako hudba, divadlo, či tanec.

Když jsem říkala, že by to mohla být zkratka k mému cíli, měla jsem pravdu. Dlouhá cesta bez kouska stínu vedla až k malým zeleným kopečkům, podobným těm, co jsme jako děti vídali v Teletabís. Za nimi už byla má vytoužená Madrid Rio - Mazanares. Na obou dvou březích jsou krásně udržované cyklostezky. Zvolila jsem ten pravý a vydala se na cestu. Zaujalo mě, kolik lidí se v tomto parku vyvalovalo. Většina z nich v plavkách! Cestu často lemovaly levandule a proto to tam ta krásně vonělo. Řeka jako taková mne zas tak nějak nenadchla. Prostě špinavý potůček linoucí se městem. Pro Madrid je celkem nepodstatná. Ovšem v 9. století díky ní toto město vzniklo. Madrid byl založen jako pevnost, střežící řeku.

Asi v polovině mé cesty jsem spatřila několik dětí hrajících si s vodotrysky. Přišlo mi to celkem zábavné, že uprostřed města pobíhají děti v plavkách a čachtají se ve fontáně. Rodiče se přitom uchýlili do stínu a spolu s dalšími lidmi si užívali pikniku.

O něco dále se linula obrovská budova nesoucí název Estadio Vicete Cardeon - stadion, kde hraje Atletico Madrid! Wow, jak monumentální! Ačkoliv co si budeme povídat, Bernabeu je Bernabeu... Stavbu moc dobře znám, protože kolem ní vede rychlostní silnice vedoucí tunely a my tudyma jezdíme, když jedeme různě na výlety a můj HD vždycky upoutá moji pozornost právě na tuto stavbu.

Ke konci cesty mne cosi zaujalo. Papoušci? Uprostřed Madridu? Je tohle možné? V tu chvíli jsem si myslela, že ulítli z nedaleké zoo. Jak jsem je tak horoucně fotila, abych je nevyplašila, tak po cestě zrovna spadl z kola pán, který mne zřejmě pozoroval. Má koukat na cestu, ne? O tom bych mohla vyprávět..

Celou dobu jsem se tak orientačně řídila maličkou mapou, kterou jsem si obstarala včera v metru. Cestou jsem zjistila, jak nepřesná je a raději se dál řídila svým instinktem.Což bylo asi nakonec to nejlepší, co jsem mohla udělat. Nakonec jsem dospěla k závěru, že vlastně je v Madridu všechno celkem blízko, řeka je jen nedaleko od Plaza Mayor, či samotného paláce. Jen mne zkrátka nikdy nenapadlo se tímto směrem vydat. Taky jsem se utvrdila v tom, že na takové vejlety v tomhle vedru mne vzhledem k mojí nemoci moc neužije. Bylo sice jen 31 stupňů, což je na Madrid jako jaro, ale mne, jako zmoklému pražákovi to dalo zabrat. Madriďané chodili ten den v jeanech!!! Je tohle možné?

Konec dne byl víc než vydařenej. Přijel za mnou z Las Rozaz Daniel - brantranec odholeke (pokud si pamatujete?) a vzal mě na můj oblíbený sendvič do VIPs! Ach můj bože, byl tak výbornej! Navíc jsme se domluvili, co přibližně budeme dělat po dobu dvou týdnů, kdy u nich v sprnu budu. Pojedeme na pláž!!! A tam výlet do Valencie! Nemůžu se dočkat. Ale nejdřív práce a potom zábava.. (hahah)

záchytné body pro cyklisty a pěší, kolik přibližně ušli. já mám dojem, že jsem musela ujít celej maraton!

konečně trocha historie! Ale na ten píseckej teda nemá...