druhej den, tak se pojedu podívat, co se změnilo v centru, ne?...
No, vlastně téměř nic, musím říct. Jen na náměstí Callao přibyl informační stánek a u obchoďáku El Corte Englese týpek, který si strkal vrtačku do oka. Jinak vše při starém. Medvěd na Solu stále jí madroňový strom, lidé se shromažďují u Apple Storu a chytají wifi, nad ulicemi jsou rozvěšeny zábrany proti sebevrahům, španělé v malých hospůdkách házejí rukama, aby pečlivě ostatním vysvětlili svoje příběhy a ulicemi projíždí policie.
Rozklikni a čti dál!
Rozhodla jsem se prozkoumávat části města, kde jsem ještě nikdy nebyla. Alespoň jsem si myslela, že jsem tato místa ještě neviděla.. Ale k tomu později.
Před tím, než jsem vyrazila, jsem si vyhledala nějaká místa, kam bych mohla zavítat. První mne napadla kavárna. Žádná mě ale na tolik nezaujala, abych se do ní dneska vrhla. Proto jsem do vyhledávače zadala "Best ice cream in Madrid". Vyhodilo mi to malý podnik kousek nad Gran Viou. Dobrá tedy. Po páté hodině jsem vyrazila. Hned v metru jsem se ale zasekla. Koupit si lístek 10 cest za 12e, nebo počkat, až mi HM poradí s jakousi studentskou kartičkou a jet na ticket za 1,5e... ? Odpověď byla jasná, nebudu se pouštět do experimentů takového rázu a vyjela jsem směr Legazpi. Zde jsem přestoupila na žlutou a uháněla klimatizovaným metrem až na náměstí Sol.
Kochala jsem se a samou radostí se mi rozzářily oči. Ach bože, můj Madrid! Můj milovanej Madrid a já jsem tu zpátky. Je to vůbec možné?
Svižným a sebevědomým krokem jsem se vydala ulicí ke Gran Via, přešla jí a užuž byla v místě, které bylo pro mě zcela nové. Chodník byl lemován různými obchody a já pár jimi podlehla. Stud. Ale na mou obranu zatím všechny eura chrastila v peněžence, kam patří. Došla jsem na místo a vevnitř mne už vítal italský (usuzuji podle ciao!) zmzlinář. Bohužel se mi ale ani jedna z zmrzlin nezamlouvala. Nevím, čím to bylo, ale u mne to značí to, že se mnou není uplně něco v pořádku. Nechci zmrzku? Divné!
Cestu zpátky jsem zvolila okolní příčnou ulicí. Hned v křižovatce se mne zmocnil zvláštní pocit - Vždyť já to tu znám! A ano! Jednou jsem tu byla pařit s Pacem (čti pako). Ano, ano, tady nás vzal na jídlo a tady na pivo.. Jooo! No moment, ale to znamená, že.... Že jsem v gay friendly aera! Začala jsem se kolem sebe rozhlížet a ano. Hemžilo se to tu zde barevnými vlaječkami a šťastnými páry stejného pohlaví.
Cestou zpátky jsem se stavila na již zmíněném náměstí Calle, kde jsem konečně našla zmrzlinu, která mi padla do oka! Sedla jsem si na lavičku pro jednoho - nebo spíš židli? a kochala se prostředím.
Madrid mi moc chyběl.
Žádné komentáře:
Okomentovat