No pasa nada, přežila jsem a dokonce jsem měla i chuť k jídlu! No, ono to vlastně ani jinak nešlo, protože oběd byl tak výborný, že i kdybych hlad neměla, tak bych to do sebe nacpala. Jako předkrm jsme měli typický chod pro tento region - šťouchané brambory s červenou paprikou a ještě něčím. Dále následoval vanilkový chléb s paštikou (což jsem tedy neocenila) a s švestkovou a fialkovou marmeládou. Mňam mňam. A pak ostatní si dali nějaká masa - to nebudu moc rozebírat - a já salát s pistáciemi, mmmmmmm!
Každopádně zpět k Ávile. Je to malebné městečko, které překvapí hned na první pohled svými dokonalými hradbami, které se stáčí kolem celého centra. Vypadá to jako v pohádce! Podle wikipedie vím, že hradby pocházejí až z 11. století a sloužily jako ochrana před útoky Maurů. Část města je dokonce zapsána na listině kulturního děditství UNESCO.
Ávila má kolem 50 tis. obyvatel a je hlavním městem španělské provincie, která se bez špetky fantazie jmenuje naprosto stejně stejně. No dobře, většinou je to tak, že podle toho největšího města se nazývá celá provincie, žeano.
Jinak se v Avile nedá nic moc dělat. Je to hezké městečko, ale jen tak na kouknutí a obdivování historických staveb a malebných uliček. Proto jsme tam nestrávili tolika času a jeli zpátky domů. Večer přeci hrál Real Madrid!
Hasta luego!
Žádné komentáře:
Okomentovat